Jedním z největších vzorů v našem úsilí o registraci Sněmu pohanských obcí jako státem uznané náboženské společnosti je pro náš přípravný výbor bezesporu Polsko. Zeptali jsme se proto Rodzimy Kościół Polski (Polská církev Rodné víry), státem uznané polské pohanské církve, jak se jim na jejich cestě za zrovnoprávněním pohanství v očích polské legislativy dařilo a co jim jejich konečný úspěch přinesl za nové výhody a možnosti.
Moc Vám děkujeme za čas, který jste si na nás udělali. Začněme proto hned otázkou, která nás jako přípravný výbor Sněmu pohanských obcí trápí nejvíce. Jaké byly hlavní překážky při registraci vašeho náboženského sdružení?
K registraci RKP došlo v roce 1995, kdy se po změně politického systému v Polsku výrazně uvolnily předpisy týkající se registrace náboženských sdružení. V té době nebyla registrace sdružení velkým problémem. V současné době je však naopak registrace sdružení ještě obtížnější než byla tehdy. Minimální požadovaný počet členů byl zvýšen na 100 a registrační orgán Ministerstva vnitra a správy (MSWiA) používá techniku odrazování. To znamená, že vědomě násobí problémy týkající se ustanovení v předložených stanovách. A to i v případě, že jde pouze o změny stanov. Registrace nového sdružení by byla aktuálně velmi náročná.
Pak chápeme, že jste rádi, že se Vám podařilo využít vstřícného uvolněného období. Jak se Vám vlastně podařilo dát lidi dohromady a namotivovat je k činnosti?
V roce 1995 byl požadavek na shromáždění potřebného počtu členů mnohem nižší než dnes a v té době to nebyl zásadní problém. Dnes je však požadováno 100 osob. Problémem nyní ale není ani tak počet shromážděných lidí, ale skutečnost, že tito lidé musí ochotu zaregistrovat nejen náboženskou společnost, ale i samotné své členství v ní potvrdit notářským zápisem. Posledním registrovaným svazem s tímto počtem členů tak byl Svaz slovanské víry, jehož činnost však v současnosti bohužel neevidujeme.
To nás přivádí na myšlenku, byli jste vždy jen jedna náboženská skupina, nebo jste se spojili i s jinými skupinami?
Ještě před registrací se RKP kvůli sbližování názorů spojila se skupinou Posvátný kruh uctívačů Swiatowida. Více informací o tomto tématu najdete zde: https://rkp.org.pl/historia.
Mohli byste shrnout, co vám registrace náboženské společnosti přinesla pozitivního? A měla podle vás i nějaké negativní dopady?
Pozitivní je především to, že svazek získal právní subjektivitu. Pokud jde o negativa, sama regitrace negativa nepřinesla. Stále je ale velmi náročné prosazovat požadavky, na které máme ze zákona nárok. V praxi je rovnost náboženských sdružení před zákonem v Polsku stále daleko od teorie. A to samozřejmě zejména v případě těch náboženských skupin, které jsou v současné době v Polsku u moci. Tam, kde se katolická církev nebo jí podřízená sdružení mohou spolehnout na přízeň úředníků a četné dotace, nemá sdružení rodné víry prakticky žádnou šanci. Pokud si členové RKP sami nezajistí odpovídající finanční prostředky na realizaci svých cílů a kulturně-vzdělávacích projektů, jsou všechny programy, ve kterých se teoreticky můžeme ucházet o dotace, v podstatě mimo náš dosah. Jednou z hlavních příčin toho je i fakt, že naše vláda nemusí uvádět, jaká konkrétní kritéria při hodnocení předložených projektů používá.
Jakých zákonných výsad, které mohou využívat náboženská sdružení, se vám tedy skutečně podařilo využít?
Jsou to především daňové úlevy pro členy a možnost nákupu pozemků pro naše sdružení. Díky registraci se nám podařilo zakoupit pozemek pro účely našich náboženských obřadů a plánujeme i jeho další rozšíření.
Spolupracuje RKP v současné době i s jinými náboženskými sdruženími v Polsku nebo ve světě? A pokud ano, jak tato spolupráce probíhá?
Polsku působí v zásadě dvě registrovaná sdružení rodnověří – Rodzimy Kościół Polski a Związek Wyznaniowy Rodzima Wiara. V minulosti existovaly pokusy o dohodu a spolupráci mezi nimi, ale bohužel přílišná současná extrémně pravicová politizace ZW RW znemožnila naše další vzájemná jednání.
Děkujeme vám za váš čas a poskytnuté informace a Bohové s vámi!
